O f i c i á l n í    s t r á n k y    o b c e
   
 Úvod   Podatelna   Úřední deska   Aktuality/Pozvánky 
 
 
 

Z krás obce - rostliny našeho okolí


Slovo autora...

V dnešním světě existuje mnoho vzrušujících věcí. Žel, i proto mnohdy nejsme schopni vnímat jemnost a krásu kolem sebe.

Květena v okolí Smržic je pestrá a rozmanitá. Pozornému oku neuniknou místa, která hýří barvami a tvary. Ale nenechme se mýlit - rostlinné poklady můžeme najít za domem či v příkopě.

I proto vznikly tyto řádky. Ty, jenž je čteš, zkus vnímat život kolem sebe jinýma očima. Ne tolik konzumně, ne materiálně. To, co je v přírodě k vidění bylo stvořeno pro potěchu lidského srdce, pro překlenutí těžké chvíle. Vše má svůj smysl a místo.
I člověk – jeho místo není jen v přítomnosti jiných lidí, ale i tam…, tam, kde jsi „sám“.
Najdi smysl svého života…Najdi svůj cíl!

Fyzická geografie

Pod názvem „fyzická geografie“ se neskrývá nic mimořádného či nepochopitelného. Jde jinými slovy řečeno o zeměpis, který si můžeme nahmatat, osahat, který "roste" za naším domem. Pokud chceme zůstat u rostlin (protože rámec článku nedovoluje popsat téma v celé šíři), měli bychom si uvědomit několik skutečností. Území naší obce je trvale osídleno od neolitu (mladší doby kamenné), tedy začátkem 6. tisíciletí př. Kr. (úrodnější pahorkatiny ještě dříve). Nejstarší zemědělské kultury obsazovaly příhodné polohy na spraši, otevřené terény. Extenzívní zemědělství (tedy bez snahy vytěžit co nejvíce za každou cenu) bylo proto bezpochyby také jednou z příčin druhové bohatosti náhradních společenstev – vlhkých luk. S odvodněním na přelomu 50. – 60. let 20. století rostliny zmizely . Krajina tak byla ještě více „odpřírodněna“ (jakkoli nelogicky to zní).

Jižní a jihovýchodní okolí Smržic můžeme charakterizovat jako nivu větších přítoků Moravy. Tento typ zahrnuje výběžky Hornomoravského úvalu podél větších říček (Blata, Valová, Český potok, Romže, Hloučela, apod.) v nížinné části okresu. Nivy vybíhají do šíře 2-4 km od přítoků a jsou v nich soustředěny charakteristické biotické prvky. Na geologickém podloží - tvořeném mladými uloženinami přítoků Moravy - jsou černozemě na spraši až hrubé hnědozemě. Ráz krajiny (jak víme) je extrémně plochý, typická výšková členitost (čili výškové rozdíly na 1 km vzdálenosti) je menší než 10 metrů, nadmořská výška kolem 200-230 m. n. m. „Nejplacatější“ krajina se vyskytuje v blízkém okolí Kostelce na Hané. Dominanty krajiny proto tvoří již jednotlivé stromy nebo jejich skupiny. Ty jsou kombinovány s výraznými stavbami, z nichž v silně religiózním kraji vynikají kostely, v neposlední řadě cukrovary, apod.

Katastr obce Smržice náleží svým reliéfem nejen do oblasti nejnižších teras a údolních niv na jihu a jihovýchodě (zaolešní, kolem studen, Spodní hony), ale i plochých pahorkatin na severovýchodě (Šamanovy, Klíny za vývozem). Pokud Vám staré názvy katastrálních území nic neříkají, podívejte se na mapu katastrálního území obce Smržice. Antropogenní činností se nám v okolí obce nezachoval žádný les, ani větší louka či háj. V tak úrodné oblasti byla prioritou pole. Podle knihy "Smržice příroda – historie – lidé" (1994) měla obec ještě na počátku 20. století poblíž Kaple na svahu Kosíře lesík. Vysoké náklady zapříčinily, že byl vytěžen. Ve středověku totiž sahal les téměř ke každé vesnici. Kulturními zásahy člověka také došlo k odvodňování celých rovinných oblastí v okolí. To zapříčinilo nízkou ekologickou stabilitu (oproti vyvážené biodiverzitě např. na Velkém Kosíři či Kladecku), projevující se např. i větrnou erozí a vysycháním slatinných půd.
Klimaticky jde o oblast suchou, teplou, s mírnou zimou.

Krajina patří k oblasti teplomilné květeny (tzv. Panonské termofytikum).

Dnes se vyskytujeme v oblasti, která je silně vysušována, půda je zasévána a orána tak, že to přesahuje hranice ekologické únosnosti. Přesto jsou předpoklady pro zlepšení stavu poměrně vysoké – linie říček vymezují prostor, v němž je vhodné obnovit biokoridory, které by výrazně převyšovaly plochý terén a kromě biologických funkcí by byly výraznými bariérami větrné eroze. Při geomorfologickém rozlišení naší krajiny na pahorkatiny a nivy je nutno připomenout také cyklicky se opakující suchá období. Se snižujícím se členěním krajiny souvisí větší záchytnost vodních srážek, proto se každoročně setkáváme s tzv. jevem „vádí“ Romže, periodické vysychání či narušení přirozeného vodního režimu nadbytkem srážek, apod.

Seznam rostlin:

Barva květu bílá

  • Legenda: Český odborný název, Latinský název, [lidový název]
    Lebeda lesklá, Atriplex sagittata, []
    Bělotrn kulatohlavý, Echinops sphaerocephalus, [bílý trn, ježibaba, ježibaba kulatohlavá, římský trn, vlašský trn]
    Hlaváč bledožlutý, Scabiosa ochroleuca, [hlízní bylina, hlízník, kavias, kaviaš, kaviasová bylina, plicník, prašivá bylina]
    Bez chebdí, Sambucus ebulus, [bejdí, bez zemský, hebd, hebdí, chbedí, chbez, chbez planý, chbeza, chebd, chebdí obecné, chebzinky, chobzda, kbedí, kebdí, planý bez, planý chebz, zemský bez]
    Jetel plazivý, Trifolium repens, [divočák, jetel bílý, jetel ovčí, ovčí plaňák, plaňák]
    Jitrocel kopinatý, Plantago lanceolata, [babí listí, babí ucho, babí uši, babka, beraní jazyk, beraní ocas, celníček, celník, celník hojílek, cendolín, hojílek, hítrocíl, jazejček, jazejčky, jazýček, jitrocel špičatý, jitrocí, jitrocil, komeník, muší ouško, myší ocas, myší ouško, olověný jazýček, psí jazejček, psí jazyk, psí jazýček]
    Knotovka bílá, Silene latifolia alba, [bílý koukol, knotovka luční, koukol divoký, neplodík, pukačky, sirotky]
    Komonice bílá, Melilotus albus, [jetel bucharský, jetel obrovský, jetel uherský, jetel zázračný, kamenáč]
    Kozlík lékařský, Veleriana officinalis, [baldrán, baldrian, baldryján, čertikus, dřevenák, dřevěnák, hřbitovní prach (prášek z kořene), kocúrník, kočičí kořen, kozelec, kozilec, kozlíček, kozlíček malý, kozlíček obecný, nard, odolan, odole, odolen, odolenový kořen, odolený kořen, paldram, paldrán, valerián, valeriána]
    Máčka ladní, Eryngium campestre, [bodláček, kotačka, královo (královské) zelí, mužská víra, toito, větrník, zrádce]
    Pelyněk černobýl, Artemisia vulgaris, [hroznová bylina, stozrníčko]
    Rdesno blešník, Persicaria lapathifolia, [blechavec, blešník, lepaké rdesno, lepkavé rdesno, vrbice, vrbice bílá]
    Rdesno truskavec, Polygonum aviculare, [horohaše, chrustavec, chrusťák, koření stržné, krevnice, krvavá rostlina, křupavka, oupor, oupur, prasčák, praskavec, prskavec, ptačí rdesno, rdesen ptačí, rdesno štukavec, stozrno, stržné koření, štikavec, štikovec, štukavec, štukavice, štukavka,]
    Rmen rolní, Anthemis arvensis, [heřmánek smradlavý, hořká tráva, hořké kvítí]
    Řebříček obecný, Achillea mellifolium, [Achillova bylina, bylina proti bolestem břicha, cikánský žebř, hřebíček, hřebříček, husí jazejček, husí ocásek, iva, jazejček, kočičí chvost, kočičí ocas, král v léčbě ženských nemocí (Kneipp), kroupky, krupička, krvavník, lék všech škod, mačačinec, matčina bylina, myší chůstek, myší chvost, myší chvostek,]
    Silenka nadmutá, Silene vulgaris, [bublinka, koření střílovo, nadmutice, nátkové koření, úročník (úročník bolhoj je jiná bylina)]
    Silenka nicí, Silene nutans, []

Barva květu žlutá

  • Legenda: Český odborný název, Latinský název, [lidový název]
    Divizna velkokvětá, Verbascum densiflorum, [císařská svíce, děvina, devizna, děvizna, divizna obecná, divizna sápovitá, divozel, fousáč, kruželice, křiželice, kuželice, oběračka, obranka, oranka, oraňka, Petrova hůl, pochodňová květina, psí ocas,]
    Komonice lékařská, Melilotus officinalis, [blúd, bucharský jetel, bulharský jetel, kadeř (kadeře) sv. Jana, kameníček, kamenná jetelinka, komínek, komínek žlutý, kominice, kominka, kominka žlutá, komínka, komonka, končina, konika, koňský jetel, kuminka, medový jetel, melilotum, oubytné (oubytní) koření, svatojánská kadeř, svatojánský kadeře, úbytné koření, uherský jetel, včelí bylina, žlutá kominka, žlutý komínek]
    Lnice květel, Linaria vulgaris, [bradavičník, hledík, hubička, hubilen, květel, květel obecný, krhavice, krvavice, krvavnice, len matky Boží, lněnice, ohnice, ovčí hubičky, pantoflíčky, paštička,]
    Oman vrbolistý pravý, Inula salicina salicina, []
    Pupalka vrbolistá, Oenothera depressa, [nočenka, noční hvězda, noční růže, púpalka, řepka, svíce, večerní hvězda]
    Řepík lékařský, Agrimonia eupatoria, [konopěnec, útrobník, řepíček]
    Starček přímětník, Senecio jacobaea, [bylina sv. Jakuba, jakubka, křížatec, křížové koření, květ sv. Jakuba, kvítí sv. Jakuba, lomihnát, polnásprdel, přímět, přímětné koření, přímětné koření větší, přímětník, přímětové koření, přímětové zelí, přímětové žíly, starčík, stareček, rozsypalka, roztrhaná zelina, sv. Jakuba tvář]
    Starček obecný, Senecio vulgaris, [buřena nebo buření (ve smyslu plevel), křížové koření menší, lomihnát, přímětné koření menší, rozsypalka, stareček, teranka, terantka, úložník]
    Svízel syřišťový, Galium veru
    Veškerá práva vyhrazena © OÚ Smržice 2002-2017