Zákon č.
128/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o obcích (obecní zřízení)
ve znění zákona č. 273/2001
Sb.,
zákona č. 450/2001 Sb.,
zákona č. 320/2001 Sb.
a zákona č. 313/2002 Sb.
Parlament se usnesl na
tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÍ
ZŘÍZENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Postavení
obcí
§1
Obec je základním územním
samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí
území obce.
§2
§2 (1) Obec je
veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích
svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
§2 (2) Obec pečuje o
všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů
chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.
§3
§3 (1) Obec, která má
alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké
sněmovny po vyjádření vlády.
§3 (2) Sloučí-li se dvě
nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je obec po sloučení městem.
Rozdělí-li se město na dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název
dosavadního města nebo část jeho názvu a má alespoň 3 000 obyvatel, je i nadále
městem.
§4
§4 (1) Statutárními městy
jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec,
Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava,
Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav.
§4 (2) Území statutárních
měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány
samosprávy. Územně členěná statutární města uspořádají své vnitřní poměry ve
věcech správy města obecně závaznou vyhláškou (statutem).
§5
§5 (1) Obce, městské obvody
a městské části a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické
osoby mohou užívat znak a prapor obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen
s jejím souhlasem; k užívání praporu obce není nutný její souhlas.
§5 (2) Má-li městský obvod
nebo městská část svůj znak a prapor, platí o jejich užívání odstavec 1.
§5 (3) Obci, která nemá
znak a prapor obce, mohou být na její návrh znak a prapor obce uděleny
předsedou Poslanecké sněmovny. Obec může navrhnout předsedovi Poslanecké
sněmovny změnu znaku a praporu obce.
§5 (4) Městskému obvodu
nebo městské části, které nemají znak a prapor, mohou být na jejich návrh, po
vyjádření statutárního města, uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Městský
obvod nebo městská část může navrhnout předsedovi Poslanecké sněmovny změnu
znaku a praporu městského obvodu nebo městské části.
§5 (5) K označení budov, v
nichž mají sídlo orgány obce, může obec užívat vedle velkého státního znaku[1]
svůj prapor a i znak obce; jde-li o městské části a městské obvody, též znak a
prapor městské části nebo městského obvodu.
§6
Obce, městské obvody a
městské části mohou používat razítko obce se znakem obce. Znak obce je
vyobrazen uprostřed razítka a po obvodu razítka je uveden celý název obce;
jde-li o městskou část nebo městský obvod, uvede se též jejich název. Razítko
se znakem obce mohou obce, městské obvody a městské části používat jen v
případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního
razítka s malým státním znakem.[1]
§7
§7 (1) Obec má právo na
samosprávu; úkoly patřící do samosprávy obce (dále jen "samostatná
působnost") plní v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami
obce.
§7 (2) Svěří-li zákon obci
výkon státní správy (dále jen "přenesená působnost"), je území obce
správním obvodem. Městské obvody a městské části v územně členěných
statutárních městech jsou správním obvodem, je-li jim zákonem nebo statutem
svěřen výkon přenesené působnosti. Orgány obce, popřípadě orgány městského
obvodu nebo městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti.
§8
Pokud zvláštní zákon
upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o
přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné
působnosti obcí.
§9
Obec může k plnění svých
úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce jako
zařízení bez právní subjektivity,[2] pokud tento zákon nestanoví jinak.
§9a
Obce zajišťují výkon
finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.[2a]
§10
Povinnosti může obec
ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou
a) ve věcech
stanovených zvláštním zákonem,
b) k zabezpečení místních
záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by
mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy,
ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase
obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejně
přístupných místech v obci jsou takové činnosti zakázány,
c) pro pořádání,
průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků,
včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu
nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
d) k zajištění
udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního
prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně[3] (dále jen
"veřejná zeleň") a k užívání zařízení obce sloužících potřebám
veřejnosti.
§11
Na základě zmocnění v
zákoně a v jeho mezích může rada obce vydávat právní předpisy ve věcech
patřících do přenesené působnosti. Tyto právní předpisy se nazývají nařízení
obce.
§12
§12 (1) Obecně závazné
vyhlášky a nařízení obce (dále jen "právní předpis obce") musí být
vyhlášeny. Vyhlášení se provede tak, že se právní předpis obce vyvěsí na úřední
desce obecního úřadu (§112) po dobu 15 dnů, což je podmínkou jeho platnosti.
Dnem vyhlášení právního předpisu obce je první den jeho vyvěšení na úřední
desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě
obvyklým.
§12 (2) Právní předpis obce
nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm
není stanoven pozdější počátek účinnosti. V případě, kdy to vyžaduje naléhavý
obecný zájem, může právní předpis obce nabýt platnosti a účinnosti již dnem
vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a skutečnost, že právní
předpis obce nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu obce
uvedeny.
§12 (3) Právní předpisy obce
musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. Právní
předpis obce zašle obecní úřad neprodleně příslušnému okresnímu úřadu.
Magistráty měst Brno, Ostrava a Plzeň zašlou právní předpis obce příslušnému
krajskému úřadu.
§13
§13 (1) Orgány státu a
orgány kraje, pokud to lze, projednávají s obcemi předem opatření, která se
přímo týkají samosprávy obce.
§13 (2) Orgány státu a
orgány kraje poskytují obcím na požádání bezplatně údaje a informace potřebné
pro výkon jejich působnosti, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující
mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění.[4] Tuto povinnost má i obec vůči
orgánům státu a orgánům kraje.
§14
§14 (1) Obec je povinna
vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických
osob, stanoví-li tak právní předpis.
§14 (2) Potvrzení pro
uplatnění práva v cizině je obec povinna vydat jen v případě, že jí jsou
požadované údaje známy.
§15
§15 (1) Obec je spravována
zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta a obecní
úřad. Ve městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími
orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad.
§15 (2) Ve statutárním městě
plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města, dalšími orgány
statutárního města jsou rada města, primátor a magistrát. V územně členěných
statutárních městech působí v městském obvodu zastupitelstvo městského obvodu a
v městské části zastupitelstvo městské části; dalšími orgány městského obvodu
jsou rada městského obvodu, starosta a úřad městského obvodu; v městské části
rada městské části, starosta a úřad městské části.
§15 (3) Orgánem obce je též
zvláštní orgán zřízený podle zvláštního zákona.
§15 (4) Obce mohou zřizovat
obecní policii jako organizační složku obce. Zřízení a činnost obecní policie
upravuje zvláštní zákon.[5]
Díl 2
Občané
obce
§16
§16 (1) Občanem obce je
fyzická osoba, která
a) je státním občanem
České republiky, a
b) je v obci hlášena
k trvalému pobytu.[6]
§16 (2) Občan obce, který
dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen
do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,[7]
b) hlasovat v místním
referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,[8]
c) vyjadřovat na
zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s
jednacím řádem zastupitelstva,
d) vyjadřovat se k
návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to
buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
e) nahlížet do
rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do
usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů
zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat
projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo
zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí
být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
g) podávat orgánům
obce návrhy, připomínky a podněty; podání orgány obce vyřizují bezodkladně,
nejdéle do 60 dnů.
§16 (3) Oprávnění uvedená v
odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a
vlastní na území obce nemovitost.
§17
Oprávnění uvedená v §16 má
i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v
obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je
Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Díl 3
Území obce
a jeho změny
§18
§18 (1) Každá část území
České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon
jinak.[9]
§18 (2) Obec má jedno nebo
více katastrálních území.
§19
§19 (1) Dvě nebo více obcí,
které spolu sousedí, se mohou na základě dohody sloučit. Území obce po sloučení
tvoří území slučovaných obcí.
§19 (2) Sloučení obcí se
před uzavřením dohody projedná s okresním úřadem. Obec ponese po sloučení název
jedné ze slučovaných obcí. Jestliže se obce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm
Ministerstvo vnitra.
§19 (3) Obec se může na
základě dohody připojit k jiné obci, se kterou sousedí, a to po projednání s
okresním úřadem.
§19 (4) Dohodu o sloučení
obcí nebo o připojení obce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev
dotčených obcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán
návrh na konání místního referenda o této věci.[8] Je-li podán takový návrh, je
k uzavření dohody o sloučení obcí nebo o připojení obce nutné souhlasné
rozhodnutí místního referenda konaného v obci, ve které byl podán návrh na jeho
konání.
§19 (5) Dohoda o sloučení
obcí nebo připojení obce musí obsahovat
a) den, měsíc a rok,
ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje,
b) název obce a sídlo
jejích orgánů, jde-li o sloučení obcí,
c) určení právních
předpisů obcí, které byly vydány slučovanými obcemi nebo připojovanou obcí a
zůstanou v platnosti v obci nebo v jejích částech po sloučení nebo připojení,
d) výčet
katastrálních území obce po sloučení nebo připojení,
e) určení majetku,
včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a
organizačních složek slučovaných obcí nebo obce, která se připojuje.
§19 (6) Právním nástupcem
všech sloučených nebo připojených obcí je obec vzniklá jejich sloučením nebo
obec, která při připojení obce nezaniká. Na tuto obec přechází majetek, včetně
finančních prostředků a organizačních složek zanikajících obcí, ostatní práva a
závazky těchto obcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických
osob, a to dnem, ke kterému se obce slučují nebo se obec připojuje. Nově
vzniklá obec nebo obec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody
Ministerstvu vnitra, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
§20
§20 (1) Městský obvod nebo
městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí
zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není
podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh,
lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě
souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se
navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.
§20 (2) Městský obvod nebo
městská část jsou organizační jednotkou města.
§20 (3) Městský obvod nebo
městskou část lze za podmínek stanovených v odstavci 1 připojit k jinému
městskému obvodu nebo městské části.
§20 (4) Rozhodnutí o
zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části musí
obsahovat náležitosti uvedené v §19 odst. 5; místo názvu obce se však uvede
název zřizovaného městského obvodu nebo městské části nebo název městského
obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část
připojuje.
§20 (5) Opis rozhodnutí
zašle statutární město Ministerstvu vnitra, příslušnému katastrálnímu úřadu a
finančnímu úřadu.
§21
§21 (1) Nová obec může
vzniknout oddělením části obce, která musí mít samostatné katastrální území
sousedící nejméně se dvěma obcemi a tvořící souvislý územní celek; po oddělení
bude mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení
její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu
občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit.
§21 (2) V té části obce,
která se chce oddělit, ustaví občané obce přípravný výbor. Přípravný výbor
tvoří oprávněný občan[10] a jeho zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný
výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové.
Členem přípravného výboru může být jen občan obce, který má trvalý pobyt v té
části obce, která se chce oddělit.
§21 (3) Přípravný výbor
a) navrhuje
uspořádání místního referenda o oddělení části obce a podílí se na jeho
přípravě a provedení,
b) podílí se na
přípravě návrhu na oddělení části obce,
c) je účastníkem
řízení o oddělení části obce; nemůže však podat návrh na oddělení části obce
krajskému úřadu.[11]
§21 (4) Činnost přípravného
výboru končí
a) dnem vyhlášení
výsledků místního referenda, jestliže občané v referendu vyslovili nesouhlas s
oddělením části obce, nebo
b) právní mocí
rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obce.
§22
§22 (1) O oddělení části
obce rozhoduje krajský úřad na návrh obce, který podá obec na základě kladného
výsledku místního referenda konaného v té části obce, která se chce oddělit.
Nepodá-li obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda
nebo jestliže v návrhu na oddělení části obce provede změny, které jsou v
rozporu s rozhodnutím občanů obce, může tak učinit kterýkoliv občan obce.
§22 (2) Návrh na oddělení
části obce musí obsahovat
a) den, měsíc a rok,
ke kterému se část obce odděluje,
b) název nově
vznikající obce,
c) vymezení území
nově vznikající obce po oddělení části obce výčtem jejích katastrálních území
včetně příslušných mapových podkladů,
d) rozdělení majetku
včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a
organizačních složek obce,
e) počet občanů obce
ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obce v
jednotlivých částech, které se mají oddělit.
§22 (3) Krajský úřad svým
rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny
podmínky stanovené zákonem.
§22 (4) Rozhodnutí o
oddělení části obce musí obsahovat náležitosti stanovené v odstavci 2. Opis
pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, příslušnému
katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
§23
§23 (1) Do 3 měsíců po
ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé obce předá dosavadní obec nově
vzniklé obci majetek, který jí náleží podle rozhodnutí krajského úřadu. O
předání majetku pořídí dosavadní a nově vzniklá obec písemný zápis. Tento
majetek včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků do doby jeho předání
spravuje dosavadní obec, která však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z
něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údržbou majetku a s provozem
organizačních složek nově vzniklé obce a nájemné za užívání věcí touto obcí.
§23 (2) V nově vzniklé obci
platí právní předpisy obce, které platily na jejím území před jejím vznikem, a
to do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými.
§24
Sloučení obcí nebo
připojení obce, městských částí nebo městských obvodů lze provést jen k počátku
kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev v obcích. Oddělení části
obce lze provést jen ke dni voleb do zastupitelstev v obcích. Návrh na oddělení
části obce musí být podán krajskému úřadu nejpozději 6 měsíců před prvním dnem
měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v obcích.
§25
§25 (1) Dohoda o sloučení
obcí, dohoda o připojení obce k jiné obci, jakož i rozhodnutí krajského úřadu o
oddělení části obce jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených obcí k
nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem[12] a k provedení změny údajů o
katastrálních územích a hranic obcí v katastru nemovitostí.
§25 (2) Rozhodnutí
zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské
části, jakož i o připojení městského obvodu nebo městské části k jinému
městskému obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu změny práv dotčených
městských obvodů nebo městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí
záznamem.[12]
§26
§26 (1) Změny hranic obcí,
při nichž nedochází ke sloučení, rozdělení nebo připojení obcí, se uskutečňují
na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním
úřadem.
§26 (2) Změny hranic obcí,
při nichž dochází ke sloučení, rozdělení nebo připojení obcí a jejich území
patří do správních obvodů různých okresních úřadů, lze provést pouze zákonem.
Díl 4
Názvy
obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství
a
číslování budov
§27
§27 (1) Každá obec má svůj
název; ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce.
§27 (2) Názvy mají též části
obce. Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a
čísly evidenčními (§31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom
souvislém území. Názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých
obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce
nacházejí.
§28
§28 (1) Obci přísluší
rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství.
§28 (2) Obec oznamuje
Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých
částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce.
§29
§29 (1) Název obce, jejích
částí, ulic a jiných veřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce.
Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících
osobností veřejného života.
§29 (2) V obci obývané
příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných
veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních
samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle
posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % občanů obce a
jestliže o to požádalo peticí nejméně 40 % zletilých občanů obce hlásících se k
této národnostní menšině.
§30
Označení ulic a jiných
veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je
povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného
veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit
jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
§31
§31 (1) Budova[13] musí být
označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak.
§31 (2) Samostatnými
popisnými čísly se neoznačují vedlejší budovy, které jsou součástí jednoho
celku (např. výrobní haly uvnitř jednoho podniku, garáže při domech, drobné
stavby).
§31 (3) Stavby určené k
individuální rekreaci se označují evidenčními čísly.
§31 (4) K usnadnění
orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích
označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
§31 (5) Obec rozhoduje o
tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena.
Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce
jedinečné.
§32
§32 (1) Vlastník nemovitosti
je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obcí a udržovat je v
řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obec.
§32 (2) Přečíslování budov
se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Nová čísla hradí obec ze
svého rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu.
§33
Prováděcí právní předpis
stanoví
a) způsob označování
ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,
b) způsob použití a
umístění čísel k označení budov,
c) náležitosti
ohlášení o přečíslování budov.
§34
Veřejným prostranstvím jsou
všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další
prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to
bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
HLAVA II
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE
Díl 1
§35
§35 (1) Do samostatné
působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích
občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům[11] nebo pokud nejde o výkon
přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce
svěří zvláštní zákon.
§35 (2) Do samostatné působnosti
obce patří zejména záležitosti uvedené v §84, 85 a 102, s výjimkou vydávání
nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje
v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek
pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především
o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů,
potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany
veřejného pořádku.
§35 (3) Při výkonu
samostatné působnosti se obec řídí
a) při vydávání
obecně závazných vyhlášek zákonem,
b) v ostatních
záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
§36
§36 (1) Obec může udělit
fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obce,
čestné občanství obce. Čestný občan obce má právo vyjadřovat na zasedání
zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva.
§36 (2) Za významná
umělecká, vědecká a jiná díla mající zejména vztah k obci může obec udělovat
ceny obce.
§37
Obce, v nichž sídlí orgány
státu nebo orgány kraje, napomohou zabezpečit pro ně důstojné prostory
odpovídající významu těchto orgánů.
Díl 2
Hospodaření
obce
§38
§38 (1) Majetek obce musí
být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími
ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj
svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku.[14]
§38 (2) Majetek obce musí
být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným
majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,[15]
pokud tento zákon nestanoví jinak.
§38 (3) Obec nesmí ručit za
závazky fyzických osob a právnických osob vyjma
a) závazků
vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních
fondů nebo národního fondu,
b) závazků
vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro
investici do obcí vlastněných nemovitostí,
c) těch, jejichž
zřizovatelem je obec, kraj nebo stát,
d) těch, v nichž míra
účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo
státem přesahuje 50 %,
e) bytových družstev.
§38 (4) Právní úkony učiněné
v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné.
§38 (5) Stát neručí za
hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
§38 (6) Obec je povinna
chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na
náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
§38 (7) Obec je povinna
trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby
nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
§39
§39 (1) Záměr obce prodat,
směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako
výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech obce
vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit
a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě
obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.
§39 (2) Při úplatném převodu
majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase
obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být
zdůvodněna.
§39 (3) Ustanovení odstavce
1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o
výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů.
§40
§40 (1) Stát má právo při
bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na obec a při
finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení
podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
§40 (2) Kraj má právo při
darování movitých věcí, práv a nemovitostí obci a při finanční spoluúčasti na
pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení podmínek pro další
hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
§40 (3) Za porušení
povinností obce uložených jí podle odstavců 1 a 2 může okresní úřad obci uložit
pokutu až do výše 1 mil. Kč v řízení podle zvláštního zákona. Oprávnění
okresního úřadu, pokud jde o města Brno, Ostrava a Plzeň, přísluší Ministerstvu
financí nebo jím pověřenému místně příslušnému finančnímu úřadu. Výnos pokut je
příjmem státního rozpočtu.
§40 (4) Učiní-li obec právní
úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a
majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do státního
rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.
§40 (5) Učiní-li obec právní
úkon s majetkem uvedeným v odstavci 2 v rozporu se stanovenými podmínkami a
majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do rozpočtu kraje
peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.
§41
Podmiňuje-li zákon platnost
právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří
se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto
podmínky jsou splněny.
§42
§42 (1) Obec dá přezkoumat příslušným
okresním úřadem nebo auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok.
§42 (2) Obec může v průběhu
kalendářního roku požádat okresní úřad nebo auditora o provedení mimořádného
přezkoumání svého hospodaření.
§42 (3) Ve městech Brno,
Ostrava a Plzeň přezkoumává hospodaření městského obvodu nebo městské části
magistrát tohoto města a hospodaření města Ministerstvo financí, pokud si město
nedá přezkoumat své hospodaření auditorem.
§42 (4) Náklady na
přezkoumání hospodaření auditorem uhradí obec ze svých rozpočtových prostředků.
§43
Závěrečný účet spolu se
zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok
projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření
k nápravě nedostatků.
§44
Sestavování rozpočtu a
závěrečného účtu obce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí
zvláštním zákonem.
§45
§45 (1) Jestliže obec
nepožádá o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok okresní úřad do 31.
ledna a ani v tomto termínu neobjedná přezkoumání svého hospodaření auditorem,
může jí okresní úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního
zákona.[16] Přezkoumání hospodaření v takovém případě provede okresní úřad.
§45 (2) Oprávnění okresního
úřadu uvedené v odstavci 1 přísluší, pokud jde o města Brno, Ostrava a Plzeň,
Ministerstvu financí nebo jím pověřenému finančnímu úřadu.
§45 (3) Výnos pokut je
příjmem státního rozpočtu.
Díl 3
Spolupráce
mezi obcemi
§46
§46 (1) Obce mohou při
výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
§46 (2) Spolupráce mezi
obcemi se uskutečňuje
a) na základě smlouvy
uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
b) na základě smlouvy
o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen "svazek obcí"),
c) zakládáním
právnických osob podle zvláštního zákona[17] dvěma nebo více obcemi.
§47
§47 (1) Obce se nemohou
sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.
§47 (2) Na spolupráci mezi
obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích
právnických osob a o smlouvě o sdružení.
§48
§48 (1) Smlouva mezi dvěma
nebo více obcemi ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá na dobu určitou nebo
neurčitou. Předmětem této smlouvy nemůže být vznik právnické osoby. Smlouva
musí mít písemnou formu a musí být předem schválena zastupitelstvy obcí, jinak
je neplatná.
§48 (2) Smlouva musí
obsahovat
a) označení účastníků
smlouvy,
b) vymezení předmětu
smlouvy a jeho rozsahu,
c) práva a povinnosti
jednotlivých účastníků smlouvy,
d) způsob využití
stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,
e) způsob odstoupení
účastníků od smlouvy a vypořádání části jejich majetku.
§48 (3) Majetek získaný
výkonem společné činnosti obcí na základě smlouvy podle odstavců 1 a 2 se stává
spoluvlastnictvím všech účastníků této smlouvy. Podíly na majetku získaném
společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou stanoveno jinak.
§48 (4) Ze závazků vůči
třetím osobám jsou účastníci smlouvy zavázáni společně a nerozdílně, není-li
smlouvou stanoveno jinak.
Svazek
obcí
§49
§49 (1) Obce mají právo být
členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování jejich společných zájmů.
§49 (2) Obce mohou vytvářet
svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku
obcí mohou být jen obce.
§49 (3) Svazek obcí je
právnickou osobou.
§50
§50 (1) Předmětem činnosti
svazku obcí mohou být zejména
a) úkoly v oblasti
školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného
pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b) zabezpečování čistoty
obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu
komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění,
zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c) zavádění,
rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy
k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d) úkoly v oblasti
ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo
ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné
energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí,
e) provoz lomů,
pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f) správa majetku
obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu,
sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.
§50 (2) Přílohou smlouvy o
vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a) název a sídlo
členů svazku obcí,
b) název a sídlo
svazku obcí a předmět jeho činnosti,
c) orgány svazku
obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
d) majetek členů
svazku obcí, který vkládají do svazku obcí,
e) zdroje příjmů
svazku obcí,
f) práva a povinnosti
členů svazku obcí,
g) způsob rozdělení
zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí,
h) podmínky
přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového
podílu,
i) obsah a rozsah
kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily.
§51
§51 (1) Obec je návrhem
smlouvy podle §46 odst. 2 písm. a) a b) vázána ode dne jeho schválení
zastupitelstvem obce do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná
obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro
přijetí návrhu.
§51 (2) Smlouva podle §46
odst. 2 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky,
nestanoví-li smlouva jinak.
§51 (3) O právní
způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní
zákon.[18]
§51 (4) Pro zrušení svazku
obcí a jeho zánik platí obdobně ustanovení §20j občanského zákoníku.
§51 (5) Hospodaření svazku
obcí upravuje zvláštní zákon.
§52
Občané obcí, které
vytvořily svazek obcí, jsou oprávněni
a) účastnit se
zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b) podávat orgánu
svazku obcí písemné návrhy.
§53
§53 (1) Svazek obcí dá
přezkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem hospodaření svazku za
uplynulý kalendářní rok.
§53 (2) Náklady na
přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcí ze svých
rozpočtových prostředků.
§53 (3) Ustanovení §43 a 45
platí pro svazek obcí obdobně.
§54
Spolupráce
s ostatními subjekty
Na spolupráci mezi obcemi a
právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít
ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o
smlouvě o sdružení.
Díl 4
Spolupráce
s obcemi jiných států
§55
§55 (1) Obce mohou
spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení místních
orgánů.
§55 (2) Svazky obcí mohou
uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem
spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí,
který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
§55 (3) Smlouva musí mít
písemnou formu a musí být předem schválena zastupitelstvem obce, jinak je
neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat
a) názvy a sídla
účastníků smlouvy,
b) předmět spolupráce
a způsob jejího financování,
c) orgány a způsob
jejich ustavování,
d) dobu, na kterou se
smlouva uzavírá.
§55 (4) Právnická osoba na
základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána.
§55 (5) Ke smlouvě o
spolupráci, na jejímž základě má vzniknout právnická osoba anebo členství v již
existující právnické osobě, se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva vnitra.
Odepření souhlasu je možné, jen je-li smlouva v rozporu se zákonem nebo
mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena,
anebo s vážným zahraničně politickým zájmem státu. Ministerstvo vnitra vydá
souhlas po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí.
Díl 5
Sankce
§56
Poruší-li fyzická nebo
právnická osoba vlastnící nemovitost povinnost stanovenou v §30 nebo nesplní-li
povinnost stanovenou v §32 odst. 1, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.
§57
§57 (1) Jestliže fyzická
osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jí užívaném pozemku tak, že
naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.
§57 (2) Jestliže podnikající
fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba neudržuje
čistotu a pořádek na svém pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec
uložit pokutu do 50 000 Kč.
§57 (3) Jestliže osoby
uvedené v odstavci 2 znečistí veřejné prostranství nebo odloží věci mimo
vyhrazená místa a neprodleně neodstraní závadný stav, může jim obec uložit
pokutu do 200 000 Kč.
§58
Poruší-li podnikající
fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost
stanovenou právním předpisem obce, může jim obec uložit pokutu do 200 000 Kč.
§59
§59 (1) Řízení o správním
deliktu lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce dozvěděl o jednání
uvedeném v §56 až 58, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k tomuto jednání
došlo.
§59 (2) Do běhu lhůty podle
odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní
řízení podle zvláštního zákona.
§59 (3) Podle odstavce 1 se
nepostupuje, jestliže zvláštní zákon stanoví za nesplnění nebo porušení těchto
povinností vyšší sankci.
§59 (4) Uložení pokuty podle
§56 až 58 nezbavuje subjekty uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit
závadný stav ve stanovené lhůtě. Pokud tak neučiní, může tak učinit obec sama
na jejich náklady, popřípadě uložit pokutu opětovně.
§59 (5) Výnos pokut je příjmem
obce.
Díl 6
Volby do
zastupitelstev v obcích a místní referendum
§60
Volby do zastupitelstev v
obcích a místní referendum upravují zvláštní zákony.[7),8]
HLAVA III
PŘENESENÁ PŮSOBNOST
§61
§61 (1) Obec vykonává na
svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto
věcech je přenesenou působností obce.
§61 (2) Při výkonu přenesené
působnosti se orgány obce řídí
a) při vydávání
nařízení obce a při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a
povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými
na základě zákona,
b) v ostatních
případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů;
usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům obcí
ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic
ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány
kraje, okresní úřady a orgány obcí.
§62
Obce obdrží ze státního
rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.
§63
§63 (1) Obce, jejichž orgány
vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou
působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné
obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány
jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní
smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která
je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní
smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.
§63 (2) Veřejnoprávní
smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků
smlouvy,
b) dobu trvání
smlouvy,
c) určení rozsahu
přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce
(jiných obcí), a
d) způsob úhrady
nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
Pověřený
obecní úřad
§64
§64 (1) Jako pověřený obecní
úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných
právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle §61 odst. 2 písm.
b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle §61 odst. 1 písm. a),
vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve
správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
§64 (2) Obce s pověřeným
obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.[18b]
§65
§65 (1) Neplní-li orgán obce
povinnost podle §7 odst. 2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou
působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož
správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na
výkon přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené
působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.
§65 (2) Rozhodnutí krajského
úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce
obecního úřadu obce, jejíž orgán neplnil povinnosti podle §7 odst. 2.
§66
§66 (1) Jako obecní úřad
obce s rozšířenou působností je pro účel výkonu přenesené působnosti označován
v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech
podle §61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle
§61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle §64, vykonává v rozsahu
jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném
prováděcím právním předpisem.
§66 (2) Obce s rozšířenou
působností určuje zvláštní zákon.[18c]
§66a
§66a (1) Obce s rozšířenou
působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním
obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž
bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou
působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných
obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K
uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej
vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně
příslušným ústředním správním úřadem.
§66a (2) Veřejnoprávní
smlouva musí obsahovat
a) označení účastníků
smlouvy,
b) dobu trvání
smlouvy,
c) určení rozsahu
přenesené působnosti, kterou bude obec s rozšířenou působností vykonávat pro
jinou obec s rozšířenou působností,
d) způsob úhrady
nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
§66b
§66b (1) Neplní-li obecní
úřad obce s rozšířenou působností povinnost podle §7 odst. 2, rozhodne
Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným
věcně příslušným ústředním správním úřadem, že pro něj bude přenesenou
působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s
rozšířenou působností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne,
kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra
zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při
vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
§66b (2) Rozhodnutí
Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce obecního úřadu
s rozšířenou působností, který neplnil povinnosti podle §7 odst. 2, a na
úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů.
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní ve Věstníku
právních předpisů kraje.
§66b (3) Ministerstvo vnitra
na návrh obce s pověřeným obecním úřadem a s doporučením krajského úřadu a po
projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností může rozhodnout o
delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností
na obec s pověřeným obecním úřadem. Žádost podává obec nejpozději do 15. ledna
kalendářního roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k
1. lednu kalendářního roku. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu
příspěvků na výkon přenesené působnosti. Při vydání tohoto rozhodnutí se
nepostupuje podle správního řádu.
§66b (4) Rozhodnutí
Ministerstva vnitra podle odstavce 3 se uveřejní na úřední desce pověřeného
obecního úřadu a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně
po dobu 15 dnů. Dále se rozhodnutí uveřejní ve Věstníku právních předpisů
kraje.
Společná
ustanovení k veřejnoprávním smlouvám
(§63 a
66a)
§66c
§66c (1) Veřejnoprávní
smlouvy se uzavírají písemně a musí být v souladu se zákony a jinými právními
předpisy.
§66c (2) Veřejnoprávní
smlouva je uzavřena dnem, kdy rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy o
udělení souhlasu s jejím uzavřením nabude právní moci.
§66c (3) Při uzavírání
veřejnoprávních smluv se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku s
výjimkou ustanovení o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení
o odstoupení od smlouvy a ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele,
nejde-li o právní nástupnictví, a ustanovení o započtení.
§66d
§66d (1) Veřejnoprávní smlouvu
lze změnit jen písemnou dohodou obcí, které jsou smluvními stranami. K uzavření
takové dohody je třeba souhlasu orgánu veřejné správy, který je příslušný k
udělení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy; ustanovení §66c odst. 2
platí obdobně.
§66d (2) Veřejnoprávní
smlouvu, která byla uzavřena v rozporu s právními předpisy nebo se dostane do
rozporu s právními předpisy, zruší orgán veřejné správy, který je příslušný k
udělení souhlasu k jejímu uzavření; veřejnoprávní smlouvu podle §63 může zrušit
též Ministerstvo vnitra.
§66d (3) Spory z
veřejnoprávních smluv rozhoduje orgán veřejné správy, který je příslušný k
udělení souhlasu k jejímu uzavření.
§66d (4) Proti rozhodnutí
vydanému podle odstavců 2 a 3 se nelze odvolat.
§66e
§66e (1) Rozhodnutí
příslušných orgánů veřejné správy podle §66c odst. 2 a §66d se vydávají ve
správním řízení podle správního řádu. Je-li k jejich vydání příslušný krajský
úřad, vykonává tuto činnost v přenesené působnosti.
§66e (2) Proti pravomocnému
rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 může obec podat žalobu k soudu.[18d]
§66e (3) Obec, která je
smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena,
zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně se uzavřená
veřejnoprávní smlouva zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Obdobně se
postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
§66e (4) Uzavřená
veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obce, která
je její smluvní stranou.
HLAVA IV
ORGÁNY OBCE
Díl 1
Zastupitelstvo
obce
§67
Zastupitelstvo obce je
složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období
stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů
přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích; pro nové volby[19] může být tato
lhůta zkrácena nejvíce o jednu třetinu.
§68
§68 (1) Zastupitelstvo obce
při stanovení počtu členů zastupitelstva obce přihlédne zejména k počtu
obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo
obce mělo v obci, městě, městském obvodu, městské části
do 500 obyvatel 5 až 15 členů
nad 500 do 3 000
obyvatel 7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000
obyvatel 11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000
obyvatel 15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000
obyvatel 25 až 45 členů
nad 150 000
obyvatel 35 až 55
členů.
§68 (2) Počet členů
zastupitelstva obce, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce obecního
úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho může být počet členů
zastupitelstva obce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.
§68 (3) Rozhodující pro
stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce k 1. lednu
roku, v němž se konají volby.
§68 (4) Neurčí-li
zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu členů
zastupitelstva obce v končícím volebním období.
§69
§69 (1) Mandát člena
zastupitelstva obce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
§69 (2) Člen zastupitelstva
obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém
zvolení zúčastní, slib tohoto znění: "Slibuji věrnost České republice.
Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v
zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České
republiky."
§69 (3) Člen zastupitelstva
obce skládá slib před zastupitelstvem obce pronesením slova
"slibuji". Člen zastupitelstva obce potvrdí složení slibu svým
podpisem.
§69 (4) Člen zastupitelstva
obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán
žádnými příkazy.
§70
Funkce člena zastupitelstva
obce je veřejnou funkcí. Člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své
funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného
poměru.
§71
§71 (1) Členům
zastupitelstva obce, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,[21] a
členům zastupitelstva obce, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva
obce nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako
dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva obce, (dále jen "uvolněný člen
zastupitelstva obce") poskytuje obec za výkon funkce uvolněného člena
zastupitelstva obce odměnu podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z
rozpočtových prostředků obce.
§71 (2) Odměnou se rozumí
peněžitá plnění poskytovaná obcí uvolněným členům zastupitelstva obce za výkon
jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s
výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní
náhrady.
§71 (3) Odměnou podle
odstavce 1 je
a) měsíční odměna,
b) další odměna,
c) odměna při
skončení funkčního období.
§71 (4) Ostatním členům
zastupitelstva obce, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen
"neuvolněný člen zastupitelstva obce"), jsou-li v pracovním poměru,
poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy;[22]
rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí obec. Náhradu
mzdy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, uhradí obec jejich
zaměstnavateli podle zvláštního předpisu.[23] Neuvolněným členům zastupitelstva
obce, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec ze
svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem
jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo obce vždy na
příslušný kalendářní rok.
§72
Neuvolněným členům
zastupitelstva obce může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna a další
odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.
§73
§73 (1) Měsíční odměna je
peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a podle počtu
obyvatel obce ve výši a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis.
Měsíční odměnu tvoří pevná složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a
příplatek podle počtu obyvatel obce. Při určení výše příplatku podle počtu
obyvatel obce se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného
kalendářního roku hlášeni v obci k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce se
zaokrouhluje na celé stovky nahoru.
§73 (2) Měsíční odměna se
uvolněným členům zastupitelstva obce v obcích s rozšířenou působností, v obcích
s pověřeným obecním úřadem, v obcích s matričním úřadem[23a] a v obcích se
stavebním úřadem[23b] zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem.
§73 (3) Nevykonává-li člen
zastupitelstva obce funkci z důvodu pracovní neschopnosti, karantény,
těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží. Člen
zastupitelstva je povinen neprodleně informovat starostu nebo místostarostu o
těchto důvodech a předpokládané době jejich trvání.
§74
Další odměna je peněžité
plnění poskytované členům zastupitelstva obce za podmínek a ve výši, kterou
stanoví prováděcí právní předpis.
§75
§75 (1) Uvolněnému členu
zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává
funkci starosty, jemuž ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční
odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do
zastupitelstva obce, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
§75 (2) Pokud dosavadní
starosta vykonává do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce pravomoc podle
§107 odst. 1, náleží mu měsíční odměna v dosavadní výši.
§75 (3) Členovi
zastupitelstva obce, který vykonává pravomoc podle §107 odst. 2, náleží měsíční
odměna ve stejné výši, která by podle prováděcího právního předpisu náležela
starostovi.
§75 (4) Uvolněnému členovi
zastupitelstva obce a neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří
vykonávali funkci starosty, za niž náleží měsíční odměna, a jimž zanikl mandát
přede dnem konání voleb do zastupitelstva obce, může být tato odměna
poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode dne zániku mandátu.
§75 (5) Uvolněnému členu
zastupitelstva obce a neuvolněnému členu zastupitelstva obce, kteří vykonávali
funkci starosty, za niž náleží měsíční odměna, a byli z této funkce odvoláni
nebo se jí vzdali, může být tato odměna poskytována ještě po dobu 3 měsíců ode
dne vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.
§76
Splatnost a výplata odměny
členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy
upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely
se odměna členů zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v
pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva
obce se posuzují jako zaměstnanci.
§77
§77 (1) Odměna se uvolněnému
členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do
funkce, za kterou odměna náleží.
§77 (2) Odměna se
neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytuje ode dne, který stanoví
zastupitelstvo obce.
§77 (3) V případě souběhu
výkonu několika funkcí
a) náleží uvolněnému
členovi zastupitelstva obce měsíční odměna podle funkce, za kterou se poskytuje
nejvyšší odměna,
b) lze neuvolněnému
členovi zastupitelstva obce poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn
za jednotlivé funkce.
§78
Členovi zastupitelstva obce
náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za
podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním
poměru.[26]
§79
§79 (1) Uvolněný člen zastupitelstva
obce má nárok na dovolenou podle tohoto zákona v délce 5 týdnů za kalendářní
rok.
§79 (2) Pokud jeho funkční
období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část
dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho
funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
§79 (3) Měsíční odměna podle
tohoto zákona náleží i po dobu dovolené.
§79 (4) Obec poskytne
uvolněnému členu zastupitelstva obce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal
před uvolněním k výkonu veřejné funkce. Nevyčerpal-li uvolněný člen
zastupitelstva obce dovolenou před uplynutím doby uvolnění k výkonu veřejné
funkce, poskytne mu ji uvolňující zaměstnavatel.
§79 (5) Jestliže si uvolněný
člen zastupitelstva obce nemohl dovolenou nebo její část vyčerpat v průběhu
příslušného kalendářního roku, převádí se mu tento nárok do následujícího
kalendářního roku. V takovém případě může uvolněný člen zastupitelstva též
požádat obec o náhradu měsíční odměny za nevyčerpanou dovolenou.
§80
zrušen
§81
zrušen
§82
Člen zastupitelstva obce má
při výkonu své funkce právo
a) předkládat
zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,
b) vznášet dotazy,
připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů,
na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na
vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila
nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c) požadovat od
zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců
právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které
souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do
30 dnů.
§83
§83 (1) Člen zastupitelstva
obce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, popřípadě zasedání
jiných orgánů obce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány
uloží, hájit zájmy občanů obce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena
vážnost jeho funkce.
§83 (2) Člen zastupitelstva
obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a
rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu
pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu,
kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen
sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou
záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání
a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.
Díl 2
Pravomoc
zastupitelstva obce
§84
§84 (1) Zastupitelstvo obce
rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (§35 odst. 1).
§84 (2) Zastupitelstvu obce
je vyhrazeno
a) schvalovat program
rozvoje územního obvodu obce,
b) schvalovat územní
plán obce a regulační plán[28] a vyhlašovat jejich závazné části obecně
závaznou vyhláškou,
c) schvalovat
rozpočet obce a závěrečný účet obce,
d) zřizovat trvalé a
dočasné peněžní fondy obce,
e) zřizovat a rušit
příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací
listiny,
f) schvalovat
zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu[29] a
stanovy obchodních společností a dalších právnických osob, které obec hodlá
založit, a rozhodovat o účasti obce v již založených právnických osobách,
g) delegovat zástupce
obce, s výjimkou §102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních
společností, v nichž má obec majetkovou účast,
h) navrhovat zástupce
obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou
účast, a navrhovat jejich odvolání,
i) vydávat obecně
závazné vyhlášky obce,
j) rozhodovat o
vyhlášení místního referenda,
k) navrhovat změny
katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o
slučování obcí,
l) stanovit počet
členů rady obce,
m) volit z řad členů
zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a
odvolávat je z funkce,
n) určovat funkce,
pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
o) zřizovat a rušit
výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
p) volit starostu,
místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit
počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto
zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy
a odvolávat je z funkce,
r) stanovit výši
odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
s) zřizovat a
zrušovat obecní policii,
t) rozhodovat o
spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
u) rozhodovat o
zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
v) udělovat a odnímat
čestné občanství obce a ceny obce,
x) stanovit zásady
pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
y) rozhodovat o
peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy
zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů.
§84 (3) Není-li zřízena rada
obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce.
§84 (4) Zastupitelstvo obce si
může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce
vyhrazené radě obce podle §102 odst. 2.
§84 (5) Zastupitelstvo obce
rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí
podle §105 odst. 1.
§85
Zastupitelstvu obce je dále
vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:
a) nabytí a převod
nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů
a nebytových prostorů z majetku obce,
b) poskytování
věcných darů v hodnotě nad 20 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20 000 Kč
fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c) poskytování dotací
nad 50 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním
organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti
mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární
ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit,
prevence kriminality a ochrany životního prostředí,
d) uzavření smlouvy o
sdružení a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o sdružení, jehož je
obec účastníkem,
e) peněžité i
nepeněžité vklady do právnických osob,
f) vzdání se práva a
prominutí pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
g) zastavení movitých
věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč,
h) dohody o splátkách
s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i) postoupení
pohledávky vyšší než 20 000 Kč,
j) uzavření smlouvy o
přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu,
o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení,
k) zastavení
nemovitých věcí,
l) emise komunálních
obligací.
§86
§86 (1) Nezřídí-li
zastupitelstvo obce obecní policii podle §84 odst. 2 písm. o), může písemně
pověřit zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu úkoly k zabezpečování
místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce.
§86 (2) Zaměstnanec pověřený
podle odstavce 1 dohlíží na dodržování právních předpisů na ochranu veřejného
pořádku, upozorňuje fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a činí
opatření k jejich odstranění. Je oprávněn požadovat od občanů potřebná
vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupku a ukládat
pokuty v blokovém řízení. Osobu přistiženou při spáchání správního deliktu může
pověřený zaměstnanec předvést na Policii České republiky jen v případě, že tato
osoba neprokáže hodnověrně svoji totožnost.
§86 (3) Při výkonu oprávnění
podle odstavce 2 je zaměstnanec pověřený podle odstavce 1 povinen se na žádost
tímto pověřením prokázat.
§87
K platnému usnesení
zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny všech členů zastupitelstva obce.
§88
Zastupitelstvo obce zruší
usnesení rady obce, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením
zastupitelstva obce.
§89
§89 (1) Nesejde-li se
zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se
usnášet, Ministerstvo vnitra ho rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec
podat žalobu k soudu.[30]
§89 (2) Do doby, než bude
zvoleno nové zastupitelstvo obce, popřípadě určen správce obce podle §98,
zabezpečuje nezbytné úkoly v samostatné působnosti rada obce; není-li zřízena
nebo není-li schopna tyto úkoly plnit, zabezpečuje je starosta. V takovém
případě radě obce, a není-li zřízena, starostovi nepřísluší vykonávat pravomoc
vyhrazenou zastupitelstvu obce podle §84 odst. 2 a §85 s výjimkou schválení
rozpočtu a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost obecního úřadu
a zvláštních orgánů.
§89 (3) Nebude-li
zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s výsledky
místního referenda, vyzve přednosta okresního úřadu zastupitelstvo obce, aby ve
lhůtě jím stanovené zjednalo nápravu. Nezjedná-li zastupitelstvo obce ve
stanovené lhůtě nápravu, Ministerstvo vnitra ho rozpustí. Pro podání žaloby
proti tomuto rozhodnutí platí odstavec 1.
§90
Poklesne-li počet členů
zastupitelstva o více než polovinu a zastupitelstvo nemůže být doplněno z
náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost okresnímu úřadu.
§91
§91 (1) Ustavující zasedání
nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta tak, aby se
konalo do 15 dnů od vyhlášení výsledků voleb, popřípadě do 15 dnů od právní
moci usnesení soudu o stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem
zastupitelstva v obci.[31] Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší
člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta.
Ustavující zasedání zastupitelstva obce zvolí starostu, místostarostu a další
členy rady obce.
§91 (2) Jestliže nebude
ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svoláno ve lhůtě uvedené
v odstavci 1, učiní tak přednosta okresního úřadu.
§92
§92 (1) Zastupitelstvo obce
se schází podle potřeby; v obcích, v nichž se volí rada obce, se schází nejméně
jedenkrát za 3 měsíce, v obcích, v nichž se rada nevolí, nejméně jedenkrát za 2
měsíce. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání
zastupitelstva svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat
zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů
zastupitelstva obce, přednosta okresního úřadu nebo hejtman kraje. Zasedání
zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla
doručena obecnímu úřadu.
§92 (2) Nesvolá-li starosta
zasedání zastupitelstva obce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta,
popřípadě jiný člen zastupitelstva obce.
§92 (3) Zastupitelstvo obce
je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů.
Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není
přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí
předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní
zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.
§93
§93 (1) Obecní úřad
informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání
zastupitelstva obce. Informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu alespoň 7
dní před zasedáním zastupitelstva obce; kromě toho může informaci uveřejnit
způsobem v místě obvyklým.
§93 (2) Zasedání
zastupitelstva obce je veřejné.
§93 (3) Požádá-li na
zasedání zastupitelstva obce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce,
senátor, poslanec, přednosta příslušného okresního úřadu, jím určený zástupce
nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.
§94
§94 (1) Právo předkládat
návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce
mají jeho členové, rada obce a výbory.
§94 (2) O zařazení návrhů
přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání
rozhodne zastupitelstvo obce.
§95
§95 (1) O průběhu zasedání
zastupitelstva obce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo
místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných
členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh
a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
§95 (2) Zápis, který je
nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k
nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu rozhodne
nejbližší zasedání zastupitelstva obce.
§96
Zastupitelstvo obce vydá
jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.
§97
Obec informuje občany o
činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v
místě obvyklým.
§98
§98 (1) Jestliže se v obci
opakovaně neuskuteční vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy
zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise,[32]
nebo dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce z důvodů stanovených tímto
zákonem (§89) nebo není-li zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího
zasedání, popřípadě od doby, kdy byl odvolán starosta nebo se funkce vzdal,
nebo dojde-li ke sloučení nebo rozdělení obcí k počátku kalendářního roku,
jmenuje přednosta okresního úřadu správce obce z řad zaměstnanců okresního
úřadu.
§98 (2) Správce obce
zabezpečuje výkon přenesené působnosti a nezbytné úkoly v oblasti samostatné
působnosti. Nemůže provádět úkony vyhrazené zastupitelstvu obce podle §84 odst.
2 a §85 s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj a stanovení výše
osobních a věcných nákladů na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů.
Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce
tajemníka obecního úřadu (§110), je tento tajemník podřízen správci obce.
§98 (3) Správce obce zůstává
zaměstnancem okresního úřadu. Osobní výdaje spojené s výkonem funkce správce
obce hradí okresní úřad.
§98 (4) Přednosta okresního
úřadu kontroluje dodržování právních předpisů v činnosti správce obce. Správce
obce může z jeho funkce odvolat přednosta okresního úřadu.
§98 (5) Činnost správce obce
končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§91). Na ustavujícím
zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o
stavu hospodaření a majetku obce.
Díl 3
Rada obce
§99
§99 (1) Rada obce je
výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za její výkon odpovídá
zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce
rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
§99 (2) Funkci rady obce
plní starosta v obci, v níž není zřízena rada obce, nestanoví-li tento zákon
jinak (§102 odst. 4).
§99 (3) Radu obce tvoří
starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady. Počet členů
rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí
přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v
obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů.
§99 (4) Je-li starosta nebo
místostarosta odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i
členem rady obce.
§100
§100 (1) Poklesne-li v
průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání
zastupitelstva obce nebude počet členů rady obce doplněn alespoň na 5, vykonává
její funkce zastupitelstvo obce, které může plnění některých úkolů rady obce
svěřit starostovi.
§100 (2) Poklesne-li v
průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné
mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne
od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce.
§100 (3) Jestliže v průběhu
funkčního období přesáhne počet členů rady obce jednu třetinu počtu členů
zastupitelstva obce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obce
nadále své funkce.
§101
§101 (1) Rada obce se schází
ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k
jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a
jiné osoby.
§101 (2) Rada obce je schopna
se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému
usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích
členů.
§101 (3) Rada obce pořizuje
ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným
radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený
pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis
ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách
člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze
schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí.
§101 (4) Rada obce vydá
jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obce.
§102
§102 (1) Rada obce připravuje
návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých
usnesení.
§102 (2) Radě obce je
vyhrazeno
a) zabezpečovat
hospodaření obce podle schváleného rozpočtu,
b) plnit vůči
právnickým osobám a zařízením založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce úkoly
zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny
zastupitelstvu obce (§84 odst. 2),
c) plnit funkci valné
hromady, je-li obec jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
d) vydávat nařízení
obce,
e) projednávat a
řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo
komisemi rady obce,
f) stanovit rozdělení
pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu
(§109 odst. 2),
g) jmenovat a
odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu, rozhodovat o platech vedoucích odborů
obecního úřadu;[33] návrhy podává tajemník obecního úřadu,
h) zřizovat a
zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen "komise"),
jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
i) kontrolovat plnění
úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
j) stanovit celkový
počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
k) ukládat pokuty ve
věcech samostatné působnosti obce (§56 až 58); tuto působnost může obecní rada
svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,
l) přezkoumávat na
základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a
komisemi,
m) uzavírat nájemní
smlouvy a smlouvy o výpůjčkách,
n) stanovit pravidla
pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
o) schvalovat
organizační řád obecního úřadu,
p) plnit úkoly
stanovené zvláštním zákonem.
§102 (3) Rada obce rozhoduje
v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou
vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.
§102 (4) V obcích, kde funkci
rady obce plní starosta (§99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno kromě
pravomocí uvedených v §84 a 85 též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2
písm. d), f), j) a l).
§102 (5) Je-li odvolána rada
obce jako celek, zůstává starosta a místostarosta (místostarostové) i nadále ve
funkci. Je-li starosta a místostarosta (místostarostové) odvolán ze své funkce
současně s ostatními členy rady obce, pověří zastupitelstvo obce výkonem funkcí
starosty, popřípadě místostarosty některého člena zastupitelstva obce a
současně mu vymezí rozsah jeho oprávnění na dobu do zvolení nového starosty,
popřípadě místostarosty.
Díl 4
Starosta
§103
§103 (1) Starosta zastupuje
obec navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě
rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou
tyto právní úkony od počátku neplatné.
§103 (2) Starostu a
místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých
členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své
funkce odpovídají zastupitelstvu obce.
§103 (3) Starosta jmenuje a
odvolává se souhlasem přednosty okresního úřadu tajemníka obecního úřadu a
stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů;[33] bez souhlasu přednosty
okresního úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.
§103 (4) Nestanoví-li
zastupitelstvo obce jinak, starosta
a) odpovídá za včasné
objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok (§42),
b) plní úkoly
zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se
zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,[33] pokud není v
obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim
plat, jen není-li zřízena rada obce,
c) může po projednání
s okresním úřadem svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,
d) může požadovat po
Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku,
e) odpovídá za
informování veřejnosti o činnosti obce,[34]
f) zabezpečuje výkon
přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,
g) plní další úkoly
stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony.
§103 (5) Starosta svolává a
zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje spolu s
ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce.
§104
§104 (1) Starostu zastupuje
místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim
zabezpečování konkrétních úkolů v samostatné působnosti. Místostarosta, kterého
určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti, jedná a
rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi.
§104 (2) Starosta spolu s
místostarostou nebo jiným radním podepisuje právní předpisy obce, usnesení
zastupitelstva obce a rady obce.
§105
§105 (1) Starosta pozastaví
výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí
nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce.
§105 (2) Starosta zašle
okresnímu úřadu usnesení zastupitelstva obce a rady obce, jestliže o to
přednosta okresního úřadu požádá.
§106
V případech stanovených
zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní
orgány obce, jmenuje a odvolává jejich členy.
§107
§107 (1) Dosavadní starosta
zabezpečuje od voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání nově
zvoleného zastupitelstva obce
a) výkon přenesené
působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,
b) hospodaření obce
podle schváleného rozpočtu,
c) další nezbytné
úkoly v samostatné působnosti obce, nejde-li o úkony vyhrazené zastupitelstvu
obce podle §84 a 85 nebo vyhrazené radě obce podle §102 odst. 2 písm. c) a m).
§107 (2) Jestliže
zastupitelstvo obce nezvolí starostu na ustavujícím zasedání nově zvoleného
zastupitelstva obce, pověří zastupitelstvo obce výkonem úkolů podle odstavce 1
jednoho z nově zvolených členů zastupitelstva obce, a to na dobu nejdéle 6 měsíců.
§107 (3) Jestliže nově
zvolené zastupitelstvo obce nezvolí starostu ani do 6 měsíců od ustavujícího
zasedání, postupuje se podle §98.
§108
§108 (1) Starosta má právo
užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný
odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká
republika.
§108 (2) Rada obce může
stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva
obce nebo tajemník obecního úřadu.
§108 (3) Primátor statutárního
města má právo při významných příležitostech a občanských obřadech používat
primátorské insignie.
Díl 5
Obecní
úřad
§109
§109 (1) Obecní úřad tvoří
starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato
funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního
úřadu je starosta.
§109 (2) Rada obce může
zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž
jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.
§109 (3) Obecní úřad
a) v oblasti
samostatné působnosti
1. plní úkoly, které mu
uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce,
2. pomáhá výborům a komisím
v jejich činnosti;
b) v oblasti
přenesené působnosti obce vykonává státní správu s výjimkou věcí, které patří
do působnosti zastupitelstva obce, rady obce a zvláštních orgánů obce, případně
komisí;
c) rozhoduje o
poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona.[34]
§110
§110 (1) V obcích, v nichž
působí pověřený obecní úřad, se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který
je zaměstnancem obce. Ostatní obce mohou zřídit funkci tajemníka obecního
úřadu.
§110 (2) Tajemník obecního
úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i
přenesené působnosti starostovi.
§110 (3) Není-li v obci
zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu
ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
§110 (4) Tajemník obecního
úřadu
a) plní podle pokynů
starosty úkoly vyplývající z usnesení zastupitelstva obce a usnesení rady obce
a další úkoly vyplývající z jeho pracovní náplně,
b) zajišťuje úkoly v
přenesené působnosti obce vyplývající ze zvláštních zákonů,
c) plní úkoly
zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se
zaměstnanci obce zařazenými v obecním úřadu,
d) řídí a kontroluje
činnost zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu,
e) stanoví podle
zvláštních předpisů[33] platy zaměstnancům obce zařazeným v obecním úřadu s
výjimkou platů vedoucích odborů obecního úřadu [§102 odst. 2 písm. g)],
f) řídí a kontroluje
organizační složky obce, pokud zastupitelstvo obce nestanoví jinak,
g) vydává spisový
řád, skartační plán a pracovní řád obecního úřadu.
§110 (5) Tajemník obecního
úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem
poradním.
§110 (6) Tajemník obecního
úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
§111
§111 (1) Všechny písemnosti
vyhotovené orgánem obce a týkající se samostatné působnosti obce se v záhlaví
označují uvedením slova "obec" ("město") a názvem obce nebo
města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.
§111 (2) Všechny písemnosti
vyhotovené orgánem obce a týkající se přenesené působnosti obce, s výjimkou
nařízení obce, se v záhlaví označují slovy "Obecní úřad"
("Městský úřad") s uvedením názvu obce nebo města.
§111 (3) Vypracovávají-li
písemnosti odbory obecního (městského) úřadu, uvede se pod záhlavím též název
odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení
odboru, uvede se toto označení.
§111 (4) Vypracovávají-li
písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví "obec"
("město"), název obce (města) a pod ním název zvláštního orgánu,
který písemnost vyhotovil.
§112
Obecní úřad zřizuje úřední
desku, která je umístěna na místě, které musí být veřejně přístupné. Úřední
deska se zpravidla umisťuje na budově, v níž má své sídlo obecní úřad.
§113
§113 (1) Činnosti stanovené
prováděcím právním předpisem mohou zaměstnanci obce zařazení v obecním úřadu
vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti; to platí i pro osoby
stojící v čele zvláštních orgánů obce, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak,[35] a pro předsedy komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti
obce podle §103 odst. 4.
§113 (2) Ustanovení odstavce
1 se nevztahuje na zaměstnance obce do doby vykonání zkoušky zvláštní odborné
způsobilosti (dále jen "zkouška"), nejpozději však do 18 měsíců od
vzniku pracovního poměru k obci. Přerušení zaměstnaneckého poměru nemá za
následek nový běh lhůty.
§113 (3) U zaměstnance obce
zařazeného do obecního úřadu, jemuž do 5 let ode dne, do kterého nejpozději
musí být přihlášen ke zkoušce, vznikne nárok na starobní důchod, se ověřuje
zvláštní odborná způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá.
§113 (4) Zvláštní odbornou
způsobilostí se rozumí znalost právních předpisů upravujících příslušný okruh
činností a prokázání schopnosti jejich aplikace. Součástí zvláštní odborné
způsobilosti je též prokázání znalosti základů veřejné správy, zákonů
upravujících postavení a působnost orgánů územní samosprávy a územních
správních úřadů a zákona upravujícího řízení před těmito orgány.
§113 (5) Zvláštní odborná
způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením.
§113 (6) Zvláštní odborná
způsobilost se neověřuje u zaměstnanců obce zařazených v obecním úřadu
zabezpečujících obslužné činnosti potřebné k rozhodování při výkonu přenesené
působnosti.
§113 (7) Provádění zkoušek
zvláštní odborné způsobilosti a vydávání osvědčení zabezpečuje Ministerstvo
vnitra ve spolupráci s příslušnými ministerstvy a jinými příslušnými ústředními
správními úřady.
§114
§114 (1) Povinností obce je
umožnit osobě, která vykonává činnost, na niž se vztahuje požadavek zvláštní
odborné způsobilosti, (dále jen "uchazeč") přípravu na její ověření a
vykonání zkoušky. Obec přihlásí uchazeče ke zkoušce do 3 měsíců od vzniku
pracovního poměru k obci. Ministerstvo vnitra zajistí, aby přihlášený uchazeč
byl ke zkoušce pozván tak, aby se mohl poprvé podrobit zkoušce do 9 měsíců ode
dne podání přihlášky. Písemné pozvání ke zkoušce musí být uchazeči odesláno
nejméně 30 dnů před dnem konání zkoušky.
§114 (2) Nevyhoví-li uchazeč
při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná
nejdříve do 30, nejpozději však do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč
nevyhověl.
§115
§115 (1) Do lhůt uvedených v
§113 odst. 2 a v §114 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní
neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba
uvolnění pro výkon veřejné funkce.
§115 (2) Ustanovení §113 a
114 se nevztahují na zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu, který
vykonal zkoušku pro stanovenou činnost před vznikem pracovního poměru k obci.
§116
Prováděcí právní předpis
stanoví okruh činností, pro jejichž výkon se vyžaduje prokázání zvláštní
odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce a náležitosti přihlášky,
způsob a průběh zkoušky, náležitosti osvědčení, postup Ministerstva vnitra při
zabezpečování odborné přípravy a rozsah spolupráce Ministerstva vnitra a
ostatních příslušných ústředních správních úřadů na ověřování zvláštní odborné
způsobilosti.
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE
A RADY OBCE
Výbory
§117
§117 (1) Zastupitelstvo obce
může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a
návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce.
§117 (2) Zastupitelstvo obce
zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.
§117 (3) Obec, v jejímž
územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících
se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy
tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz
utvořený podle zvláštního zákona;[36] vždy však příslušníci národnostních
menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.
§117 (4) Předsedou výboru je
vždy člen zastupitelstva obce.
§118
§118 (1) Výbor plní úkoly,
kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Ze své činnosti odpovídá výbor
zastupitelstvu obce.
§118 (2) Počet členů výboru
je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje
písemně a podepisuje je předseda výboru.
§118 (3) Usnesení výboru je
platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů
výboru.
§119
§119 (1) Finanční a kontrolní
výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta,
místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a
účetní práce na obecním úřadu.
§119 (2) Finanční výbor
a) provádí kontrolu
hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce,
b) plní další úkoly,
jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
§119 (3) Kontrolní výbor
a) kontroluje plnění
usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena,
b) kontroluje
dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku
samostatné působnosti,
c) plní další
kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.
§119 (4) O provedené kontrole
výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly
zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje
člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
§119 (5) Výbor předloží zápis
zastupitelstvu obce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců,
jejichž činnosti se kontrola týkala.
§120
§120 (1) V částech obce může
zřídit zastupitelstvo obce osadní výbory. Osadní výbor má minimálně 3 členy.
Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
§120 (2) Členy osadního
výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části
obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.
§120 (3) Předsedu osadního
výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.
§121
§121 (1) Osadní výbor je
oprávněn
a) předkládat
zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce
a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k
návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se
týkají části obce,
c) vyjadřovat se k
připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému
pobytu v části obce, orgánům obce.
§121 (2) Požádá-li předseda
osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.
§122
Komise
§122 (1) Rada obce může
zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty
předkládají komise radě obce.
§122 (2) Komise je též
výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti obce podle
§103 odst. 4.
§122 (3) Komise se usnáší
většinou hlasů všech svých členů.
§122 (4) Komise je ze své
činnosti odpovědna radě obce; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném
úseku je podřízena okresnímu úřadu.
HLAVA VI
DOZOR
Díl 1
Dozor nad
výkonem samostatné působnosti
§123
§123 (1) Dozor nad výkonem
samostatné působnosti obcí vykonávají okresní úřady. Dozor se provádí následně
a zjišťuje se při něm soulad opatření orgánů obce se zákony a právními předpisy
vydanými na základě zákona a v jeho mezích.
§123 (2) Při výkonu dozoru je
okresní úřad oprávněn
a) požadovat na obci
poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
b) požadovat na obci,
městském obvodu nebo městské části změnu nebo zrušení nezákonného opatření
jejích orgánů ve stanovené lhůtě,
c) předkládat
Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce a předkládat
soudu[37] návrh na zrušení opatření orgánu obce v samostatné působnosti a
pozastavit jejich výkon,
d) požadovat na obci
splnění úkolu stanoveného jí zákonem; nezjedná-li obec nápravu, zabezpečí
okresní úřad náhradní výkon na její náklad, jestliže uložený úkol může provést
někdo jiný,
e) není-li splnění
úkolu podle povahy věci možné nebo účelné zabezpečit podle ustanovení písmene
d), vymáhá okresní úřad splnění povinností, stanovené obci zákonem, postupným
ukládáním pokut rozhodnutím vydaným ve správním řízení;[16] úhrn uložených
pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu způsobem
uvedeným v ustanovení písmene d),
f) v odůvodněných
případech okresní úřad upustí od vymáhání nákladů a povinností obce podle
písmen d) a e).
§124
§124 (1) Odporuje-li obecně
závazná vyhláška obce zákonu, pozastaví okresní úřad její výkon. Pozastavení
výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu.
Nezjedná-li nápravu do 3 měsíců od pozastavení jejího výkonu zastupitelstvo
obce, které ji vydalo, podá přednosta okresního úřadu nebo zastupitelstvo kraje
návrh na její zrušení Ústavnímu soudu.[37]
§124 (2) Má-li okresní úřad
za to, že usnesení nebo jiná opatření zastupitelstva nebo orgánu obce v
samostatné působnosti, která nemají povahu právního předpisu, jsou v rozporu se
zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona, pozastaví
okresní úřad jeho výkon. Rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření nabývá
účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Včas podaný
opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§124 (3) Nezjedná-li nápravu
zastupitelstvo obce do 3 měsíců od pozastavení jeho výkonu, podá okresní úřad
žalobu krajskému soudu příslušnému podle sídla obce, na jeho zrušení. Krajský
soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního
předpisu.[38] Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu,
okresní úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu rozhodnutí zruší do 15 dnů od
doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy okresnímu úřadu.
§124 (4) Zamítne-li soud
žalobu, okresní úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření zruší do 15
dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu.
§124 (5) Uloží-li orgán obce
povinnosti fyzickým a právnickým osobám ve věcech, které patří do působnosti
jiného orgánu, pozastaví výkon takového opatření okresní úřad. Pozastavení
výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu.
Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu
opatření, okresní úřad předloží návrh na zrušení tohoto opatření soudu.[38]
Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§124 (6) Ustanovení odstavce
2 se nepoužije na vztahy pracovněprávní.
§125
§125 (1) Pozastaví-li okresní
úřad výkon obecně závazné vyhlášky nebo jiného opatření orgánů obce v
samostatné působnosti (§124 odst. 1, 2 a 5), vyvěsí obec toto opatření
okresního úřadu neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
§125 (2) Rozhodnutí, kterým
Ústavní soud ruší obecně závaznou vyhlášku obce (§124 odst. 1) nebo soud ruší
jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti (§124 odst. 3 a 5), vyvěsí
obec neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
Díl 2
Dozor nad
výkonem přenesené působnosti obce
§126
§126 (1) Dozor nad výkonem
přenesené působnosti obce vykonává okresní úřad, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak. Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm soulad opatření orgánů
obce se zákony a jinými právními předpisy, v jejich mezích též v souladu s
usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu.
§126 (2) Při výkonu dozoru je
okresní úřad oprávněn
a) požadovat na obci
poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách,
b) požadovat na obci,
městském obvodu nebo městské části změnu nebo zrušení nezákonného opatření
jejich orgánů ve stanovené lhůtě,
c) podávat návrh
Ústavnímu soudu na zrušení nařízení obce, pozastavit jeho výkon a zrušit
opatření orgánů obce v přenesené působnosti.
§127
§127 (1) Odporuje-li nařízení
obce zákonu, pozastaví okresní úřad jeho výkon. Pozastavení výkonu nabývá
účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu. Nezjedná-li
nápravu do 3 měsíců od pozastavení jeho výkonu orgán obce, který je vydal, může
přednosta okresního úřadu podat návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.
Nedotčeno zůstává oprávnění zastupitelstva kraje podat návrh na zrušení
nařízení obce Ústavnímu soudu.[37]
§127 (2) Opatření orgánů obce
v přenesené působnosti jiné než uvedené v odstavci 1, které je v rozporu se
zákonem, jiným právním předpisem, v jejich mezích též s usnesením vlády nebo
směrnicí ústředního správního úřadu, zruší okresní úřad, nezjedná-li nápravu
orgán, který je vydal, ve lhůtě stanovené okresním úřadem.
§127 (3) Opatření okresního
úřadu podle odstavců 1 a 2 a nález Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno
nařízení obce, obec neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15
dnů.
Díl 3
Společná
ustanovení k dozoru
§128
Skutečnosti uvedené v §124
odst. 1, 2, 3 a 5 a v §127 odst. 1 a 2 může obec uveřejnit též způsobem v místě
obvyklým.
§129
§129 (1) Okresní úřad při
vydávání opatření podle §124 odst. 1 a §127 nepostupuje podle správního řádu.
§129 (2) Ustanovení dílu 2 se
nepoužije na rozhodování orgánů obce podle správního řádu a v řízení o správě
daní a poplatků.[39]
HLAVA VII
STATUTÁRNÍ MĚSTA
§130
Územně členěná statutární
města ve svém statutu (§4 odst. 2) stanoví zejména
a) výčet jednotlivých
městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území,
b) pravomoc orgánů
města na úseku samostatné a přenesené působnosti, a to v rozsahu svěřeném jim
zákonem,
c) pravomoc orgánů
městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
d) vzájemnou
součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí,
e) zdroje peněžních
příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s
plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f) způsob projednání
návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody a
městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských obvodech a městských
částech,
g) způsob projednání
územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody
a městskými částmi,
h) majetek města,
který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění
městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu
s tím souvisejících práv,
i) rozsah oprávnění
městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a
organizační složky.
§131
Statutární město může
svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné
působnosti zejména
a) schvalování
programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,
b) schvalování
rozpočtu městského obvodu nebo městské části a výsledků jejich hospodaření,
c) rozhodování o
majetkoprávních úkonech uvedených v §133 odst. 1,
d) zřizování trvalých
a dočasných fondů městského obvodu a městské části,
e) úkony související
se zakládáním, zřizováním a rušením právnických osob a organizačních složek
potřebných pro její rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů žijících na jejím
území, a to pro správu a údržbu domovního majetku, údržbu a čištění místních
komunikací, pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné
zeleně, služby sociální péče, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní
ruch, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, jakož i
zřízení jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i úkoly vyplývající z
funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
f) poskytování
věcných a peněžitých darů fyzickým osobám,
g) ukládání pokut
podle §56 až 58,
h) výkon funkce
zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu
městské části nebo organizační složky městského obvodu nebo městské části.
§132
§132 (1) Statutární město
svěří městskému obvodu a městské části správu toho majetku města, s nímž
hospodařily městské obvody nebo městské části ke dni účinnosti tohoto zákona, a
další majetek města, který jim město svěří. Svěřenou správu majetku města
městskému obvodu nebo městské části lze odejmout za účelem
a) provedení asanace
části území obce podle schválené územně plánovací dokumentace,
b) uskutečnění bytové
výstavby,
c) vytvoření
hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem,
d) uskutečnění
terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací,
e) stavby a správy
dálnic, silnic a místních komunikací,
f) zabezpečení
dalších potřeb stanovených územním plánem.
§132 (2) Svěřenou správu
majetku města lze městské části nebo městskému obvodu odejmout též v případě,
že městský obvod nebo městská část neodstraní nedostatky v hospodaření ve lhůtě
stanovené statutárním městem.
§132 (3) O svěření správy
majetku a o jejím odnětí městské části nebo městskému obvodu rozhoduje
zastupitelstvo města.
§133
§133 (1) Statutární město
může svěřit statutem městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o
těchto majetkoprávních úkonech:
a) převod a zastavení
nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů z majetku
města svěřeného městskému obvodu nebo městské části,
b) převod a zastavení
movitých věcí a práv,
c) postoupení
pohledávek,
d) vzdání se práva a
prominutí pohledávky,
e) uzavření smlouvy o
přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí
dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k
závazku a smlouvy o sdružení,
f) peněžité i
nepeněžité vklady do obchodních společností,
g) majetková účast na
podnikání jiných právnických osob s výjimkou právnických osob založených nebo
zřízených městským obvodem nebo městskou částí,
h) dohody o
splátkách,
i) uzavírání
nájemních smluv a smluv o výpůjčkách.
§133 (2) Městský obvod nebo
městská část může v souladu se statutem města a v něm stanovenými podmínkami
a) poskytnout věcný a
peněžitý dar fyzické osobě v hodnotě nad 20 000 Kč,
b) bezúplatně převést
movité věci včetně peněz věnované tuzemským právnickým a fyzickým osobám na
vědu a vzdělávání, na humanitární, sociální, zdravotnické a ekologické účely,
protidrogové aktivity, prevenci kriminality a na podporu rozvoje kultury,
tělesné výchovy a sportu v celkové částce nad 20 000 Kč ročně,
c) bezúplatně
postoupit pohledávky,
d) vzdát se práva a
prominout pohledávku vyšší než 20 000 Kč,
e) uzavřít dohodu o
splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců.
§133 (3) Pro rozhodování
zastupitelstva městského obvodu nebo městské části o svěřených majetkoprávních
úkonech platí §85 a 87.
§134
Městské obvody a městské
části jednají jménem statutárního města v záležitostech jim svěřených zákonem a
statutem. Orgány městských obvodů a městských částí nemohou pro svůj územní
obvod vydávat právní předpisy, obecně závazné vyhlášky nebo nařízení města.
§135
Usnesení zastupitelstva
města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo statutem svěřeny
městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány městských obvodů a
městských částí závazná.
§136
§136 (1) Ve městech Brno,
Ostrava a Plzeň správce města jmenuje a odvolává z funkce ředitel krajského
úřadu.
§136 (2) Správce městského
obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z funkce tajemník magistrátu.
§136 (3) Správce města,
městského obvodu a městské části plní úkoly správce obce podle §98.
§137
§137 (1) Nesejde-li se
zastupitelstvo měst Brno, Ostrava a Plzeň po dobu delší než 6 měsíců tak, aby
bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Pro podání opravného
prostředku proti tomuto rozhodnutí platí §89 odst. 1.
§137 (2) O rozpuštění
zastupitelstva městského obvodu nebo městské části z důvodů uvedených v
odstavci 1 rozhodne zastupitelstvo města. Při vydávání tohoto opatření
nepostupuje podle správního řádu.
§138
Rada města Brno, Ostrava a
Plzeň vydává nařízení obce též v případech, kdy je k jejich vydání zmocněn
okresní úřad.
§139
§139 (1) Města Brno, Ostrava
a Plzeň svými orgány vykonávají na svém území kromě působnosti pověřeného
obecního úřadu též působnost okresního úřadu, nestanoví-li zvláštní zákon
jinak.
§139 (2) Ostatní statutární
města svými orgány vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena
pověřeným obecním úřadům.
§139 (3) Městské obvody a
městské části v územně členěných statutárních městech vykonávají svými orgány
přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcí.
Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž
orgány budou vykonávat některé působnosti svěřené zvláštními zákony pověřeným obecním
úřadům. Město Brno, Ostrava a Plzeň může statutem určit městské obvody a
městské části, jejichž orgány budou vykonávat přenesenou působnost svěřenou
zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům nebo okresním úřadům, případně
některé úkoly svěřené zvláštními zákony okresním úřadům.
§139 (4) Je-li to účelné,
může statutární město statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské části
vyhradit v přenesené působnosti obcí některé činnosti magistrátu města nebo
určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat jiné městské obvody nebo
městské části.
§140
§140 (1) Ve statutárním městě
se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka
magistrátu ve městech Brno, Ostrava a Plzeň jmenuje a odvolává primátor se
souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních
předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání
tajemníka magistrátu neplatné.
§140 (2) Městský obvod nebo
městská část statutárního města může zřídit funkci tajemníka úřadu městského
obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Jmenuje a odvolává ho starosta se
souhlasem tajemníka magistrátu. Bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování
a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.
§141
§141 (1) Všechny písemnosti
vyhotovené orgánem statutárního města týkající se samostatné působnosti tohoto
města se v záhlaví označují slovy "statutární město" s uvedením názvu
města a orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo
městské části, uvedou se v záhlaví slova "městský obvod" nebo
"městská část" a název města, název městského obvodu nebo městské
části a název orgánu, který písemnost vyhotovil.
§141 (2) Všechny písemnosti
vyhotovené orgánem statutárního města týkající se přenesené působnosti tohoto
města, s výjimkou nařízení města, se v záhlaví označují slovy "Magistrát
města" s uvedením názvu města a názvu odboru, který písemnost vyhotovil;
jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova "Úřad
městského obvodu" nebo "Úřad městské části" a název města, název
městského obvodu nebo městské části a odboru, který písemnost vyhotovil.
Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
§141 (3) Vypracovává-li
písemnosti zvláštní orgán statutárního města, označují se v záhlaví slovy
"statutární město" s uvedením názvu města a názvu zvláštního orgánu,
který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní orgán městského obvodu nebo
městské části, uvede se v záhlaví též název městského obvodu nebo městské
části.
§142
§142 (1) Dozor nad
dodržováním zákonnosti při výkonu samostatné působnosti měst Brno, Ostrava a
Plzeň vykonávají krajské úřady.
§142 (2) Odporuje-li obecně
závazná vyhláška města Brno, Ostrava a Plzeň zákonu, pozastaví ředitel
krajského úřadu její výkon.[40] Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem
doručení jeho písemného vyhotovení magistrátu. Nezjedná-li zastupitelstvo města
nápravu do 3 měsíců od pozastavení jejího výkonu, podá zastupitelstvo kraje
návrh na její zrušení Ústavnímu soudu.[37]
§142 (3) Má-li krajský úřad
za to, že usnesení nebo jiná opatření zastupitelstva nebo orgánů měst Brno,
Ostrava a Plzeň v samostatné působnosti nemající povahu právního předpisu jsou
v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným na základě zákona,
pozastaví krajský úřad jejich výkon. Rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření
nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení magistrátu města Brno,
Ostrava nebo Plzeň. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá
odkladný účinek.
§142 (4) Nezjedná-li nápravu
zastupitelstvo města Brno, Ostrava a Plzeň do 3 měsíců od pozastavení výkonu
usnesení nebo jiného opatření, podá krajský úřad žalobu krajskému soudu,
příslušnému podle sídla města, na jeho zrušení. Krajský soud v řízení o této
žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.[38]
§142 (5) Zamítne-li soud
žalobu, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu opatření zruší do 15
dnů od nabytí právní moci rozhodnutí soudu.
§143
Opatření orgánu městského
obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v samostatné
působnosti, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným
na základě zákona, zruší zastupitelstvo města. Není-li v těchto městech, s
výjimkou měst Brno, Ostrava a Plzeň, zjednána náprava tímto způsobem, podá
okresní úřad žalobu krajskému soudu příslušnému podle sídla města na zrušení
takového opatření orgánu městského obvodu nebo městské části územně členěného
statutárního města; v městě Brno, Ostrava a Plzeň podá tento návrh ředitel
krajského úřadu. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá
odkladný účinek.
§144
§144 (1) Odporuje-li nařízení
měst Brno, Ostrava a Plzeň zákonu, pozastaví krajský úřad jeho výkon.
Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení
magistrátu. Nezjedná-li nápravu do 3 měsíců od pozastavení jeho výkonu město,
které je vydalo, zastupitelstvo kraje podá návrh na jeho zrušení Ústavnímu
soudu.[37]
§144 (2) Opatření orgánů měst
Brno, Ostrava a Plzeň v přenesené působnosti jiné než v odstavci 1, které je v
rozporu se zákonem, jiným právním předpisem a v jejich mezích též s usnesením
vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu, zruší krajský úřad, nezjedná-li
nápravu orgán města, který je vydal, ve lhůtě stanovené krajským úřadem.
§144 (3) Opatření orgánů
městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst v
přenesené působnosti, které je v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem a
v jejich mezích též usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu,
zruší magistrát, nezjednal-li nápravu orgán městského obvodu nebo městské
části, který je vydal, ve lhůtě stanovené magistrátem.
§145
§145 (1) Opatření orgánů měst
Brno, Ostrava a Plzeň, kterými se ukládají povinnosti fyzickým nebo právnickým
osobám, ve věcech, které patří do působnosti jiného orgánu, pozastaví výkon
takového opatření krajský úřad, v ostatních statutárních městech okresní úřad.
Pozastavení výkonu opatření nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného
vyhotovení magistrátu. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí
nemá odkladný účinek.
§145 (2) V městských obvodech
nebo městských částech územně členěných statutárních měst vykonává působnost
podle odstavce 1 magistrát. Pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení
jeho písemného vyhotovení úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části.
Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu do 3
měsíců od pozastavení výkonu opatření, zruší jej zastupitelstvo města.
§145 (3) Nezjedná-li
příslušný orgán města nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu opatření,
předloží orgán, který výkon tohoto opatření podle odstavce 1 zastavil, žalobu
krajskému soudu příslušnému podle sídla města na jeho zrušení. Krajský soud v
řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu.[38]
§146
Nestanoví-li tato hlava
zákona výslovně jinak, platí pro statutární města, jejich městské obvody a
městské části ustanovení ostatních hlav zákona.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§147
§147 (1) Zákon o správním
řízení se vztahuje na rozhodování obce
a) ve věcech podle
§56 až 58,
b) o právech a
povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti,
nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
§147 (2) Správní orgán při
přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí pouze zrušit
nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
§147 (3) Obec vybírá a vymáhá
pokuty podle zvláštního zákona.[39]
§147 (4) Rozhodnutí orgánů
měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení, přezkoumává příslušný
krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí[16] orgánů těchto měst
probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni
účinnosti tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.
§148
Skutečnosti nasvědčující
vyloučení zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu z projednávání a
rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu odboru obecního
úřadu; v obcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí
starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu
se oznamují tajemníkovi obecního úřadu; v obci, kde nepůsobí tajemník obecního
úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu
se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě
zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v
případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní
potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
§149
Orgány obce samy vykonávají
správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon
rozhodnutí.
§150
Tento zákon se nevztahuje
na hlavní město Prahu.
§151
§151 (1) Obcemi podle tohoto
zákona jsou územní samosprávné celky, které byly obcemi ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
§151 (2) Městy pode tohoto
zákona jsou obce, které byly městy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§151 (3) Pokud je v právních
předpisech uveden pojem "obecní zastupitelstvo" a "obecní
rada", rozumí se tím "zastupitelstvo obce" a "rada
obce".
§151 (4) Svazky obcí podle
tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcí, které byly dobrovolnými svazky obcí
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§151 (5) Svazky obcí podle
tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických osob založená pouze obcemi
podle ustanovení §20f a násl. občanského zákoníku, která do 31. prosince 2001
splní podmínky stanovené v §50 a 51 tohoto zákona.
§152
§152 (1) Na zvláštní zákony
platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení §8 použije od 1.
ledna 2003.
§152 (2) Očíslování budov
provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i
nadále v platnosti.
§152 (3) Obec přihlásí
uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti nejpozději do 3 měsíců od
nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč již vykonává činnost, kterou může
vykonávat jen po prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal
(§113 a násl.). Do této doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní
neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba
uvolnění pro výkon veřejné funkce.
§152 (4) Zvláštní odborná
způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů platných v době od 24.
listopadu 1990 do nabytí účinnosti tohoto zákona[41] se považuje za zvláštní
odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
§152 (5) Statutární města,
jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedou své statuty do
souladu s tímto zákonem do konce roku 2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu
platí na úseku samostatné i přenesené působnosti ustanovení dosavadních
statutů.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ
§153
§153 (1) Vláda vydá nařízení
k provedení §72, 73 a 74.
§153 (2) Ministerstvo vnitra
vydá vyhlášky k provedení §33, 64 a 116.
§154
Zrušují
se:
1. Zákon č. 367/1990
Sb., o obcích (obecní zřízení).
2. Zákon č. 302/1992
Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č.
553/1991 Sb.
§155
Účinnost
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, s výjimkou ustanovení
§147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Poznámky:
[1] Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního
znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
[2] Například zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní
péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.,
zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
[2a]Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
[3] §3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou
se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv
k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a
zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální
zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
[4] Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně
utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů.
[5] Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve
znění pozdějších předpisů.
[6] Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a
rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
[7] Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do
zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění
zákona č. 247/1995 Sb.
[8] Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu,
ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
[9] Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany
České republiky.
[10]§11 zákona č. 298/1992 Sb.
[11]Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
zřízení).
[12]§2 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o
katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.
89/1996 Sb.
[13]§3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997
Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování
majetku).
[14]Například zákon č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
[15]Například občanský zákoník, obchodní
zákoník.
[16]Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
[17]Obchodní zákoník.
[18]§20i a 20j občanského zákoníku.
[18b] Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.
[18c] Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.
[18d] Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
[19]§57 zákona č. 152/1994 Sb.
[20]§206 zákoníku práce.
[21]§124 odst. 2 zákoníku práce.
[22]§124 zákoníku práce.
[23]§17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým
se provádí zákoník práce a některé další zákony.
[23a] §2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000
Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
23b) §117 odst. 1 a 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[24]§16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a
odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích
a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
[25]§13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.
[26]Například zákon č. 119/1992 Sb., o
cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
[28]§10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[29] Například §110 a 163 obchodního zákoníku,
§4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a
doplnění některých zákonů, §3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních
fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a
nadačních fondech).
[30]Část pátá hlava druhá občanského soudního
řádu.
[31]§59 zákona č. 152/1994 Sb.
[32]§22 odst. 1 zákona č. 152/1994 Sb.
[33]Zákon č. 143/1992 Sb. Nařízení vlády č.
253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých
dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů.
[34]Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím.
[35]§53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.
[36]Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
ve znění pozdějších předpisů.
[37]§64 odst. 2 a 3 zákona č. 182/1993 Sb., o
Ústavním soudu.
[38]Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
[39]Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a
poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
[40]§69 zákona č. 129/2000 Sb.
[41]Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví
předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v
okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné
způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.
Výnos Ministerstva
vnitra a životního prostředí ze dne 31. května 1989 č. j. LK-7696/89-529 o
zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých
činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a
oznámený v částce 17/1989 Sb.